|
Dnešní zápas měl napovědět o šancích týmu na postup. Prohra by se
rovnala zřejmému neúspěchu, což nás na začátku zápasuvybičovalo k velkému
tlaku. Blaženku jsme svírali 10 minut v ofenzivních kleštích. Roh střídal
roh, šance střídala šanci. Gól však žádný. Na velmi špatném terénu
(hrálo se na hřišti původně určeném pro plážový volejbal) se ale
kombinovalo velmitěžko, míč si dělal, co ho zrovna napadlo. Po 10 minutách
se Blaženka konečně osmělila k útoku a byla z toho její největší
šance : po rohu vypadl Mandymu míč z rukou, a to mělo za následek
velkou trmu-vrmu, z níž nakonec míč naštěstí vydolovala naše
obrana, která míč odkopla do zámezí. Po zbytek poločasu se oba týmy pokoušely
o vstřelení gólu, ale již zmíněný terén hru nesnesitelně ztěžoval a dělal
z ní pouze nepohlednou překopávanou. Po odpískání konce 1. poločasu
se náš tým na radu jednoho z fandů rozhodl střílet na branku Blaženky
rovnou z výkopu. To nám, jak se později ukázalo, přineslo vítězství.
V 40. minutě se totiž k výkopu od naší branky postavil Kamil
Seidl a poslal míč razantně vstříc brance hostí. K překvapení všech
tento výkop propadl brankáři Blažky rukama a mezi nohama mu proplul do sítě
– 1:0. Brankář se z šoku ještě ani nestihl vzpamatovat a za další
chvilku už lovil míč ze sítě podruhé. To se k výkopu pro změnu
postavil Honza Schulz a jeho dlouhý nakopávaný míč u branky Pavoučků
podskočili nejen 2 bojující hráči (1 útočný Brouk a 1 obranný Pavouk),
ale i nešťastník tohoto zápasu – brankář hostí – 2:0. Do konce zbývalo
ještě 15 minut, proto se Blaženka rozhodla pro totální ofenzívu. Ovšem výborně
hrající obrana Brouků všechny ataky ihned odrážela a míče odkopávala do
bezpečí. Brankový stav se už do konce zápasu podařilo udržet, a tak mohl
Brouk oslavovat třetí vítězství v této sezóně.
Co napsal o zápase soupeř? (staženo z internetové
stránky Blaženky spiders, oblast novinky) :
14.10.2000 : Nejsem dost sebekritickej, abych tady něco psal. Jéňa (brankář)
16.10.2000
: Takže,
moje první hodnocení zápasu. Je mi líto, ale nikdo jiný (viz Jenda) se toho
zhostit nemůže. Dřeli jsme jak koně, fakt že jo. A co nám udělal náš
milý gólman? Prvního fíka pustil mezi nohama. Zas na druhou stranu bylo na něm
aspoň vidět, že je mu to líto. Ale, netrvalo dlouho a co se stalo? Náš milý
a všemi uctívaný gólman před historickou a nevídanou a již zřejmě nikdy
se neopakující účastí si podběhl centr, který letěl přes celé hřiště
a jenom ho tak líznul rukou, asi aby se ujistil, jestli letí opravdu do jeho
brány. No, a tim nás dostal na kolena, hajzl. Jako polehčující okolnost
budiž uvedeno, že se potom večer vožral jak zákon káže a málem dostal
kozatku.
Radek
|